Nejnovější zprávy


EET pro všechny od 1.5.2020

přidáno: 5. 3. 2020 2:14, autor: Zdeněk Hosa

Stále více klientů se mne ptá co s tím, že se to blíží atd.,  tak jsem skouknul ostatní články a komentáře a chyběl mi střízlivý názor. Tady je stručný pokus o něj a navíc v bodech.

OBECNĚ
  •  pokud nemáte tržby v hotovosti, nemusíte nic měnit
  •  naopak, pokud vystavujete faktury, ale dostáváte je zaplacené v hotovosti, EET se Vás týká
  •  EET se netýká příjmů z pronájmu FO (§9) přijaté v hotovosti - protože se nejede přes živnostenský list
PRVNÍ KROKY
  • co nejdříve si požádejte o zaslání prvních autentizačních údajů, ty Vám přijdou v obálce tady vyplňte žádost (http://adisspr.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/eet/eet_sluzby.faces)
  •  teď trochu IT (na daňovém portále se vyplní pár údajů a požádá se o vygenerování malého souboru, který musíte dostat do mobilu, tabletu, PC, kasy z bazoše)

ZAŘIZENÍ
  •  pokud máte tržby hotově v menším měřítku, stačí Vám mobil, tablet, PC (i starý)
  •  dobré je mít tiskárnu přes Wifi, ale jde posílat účtenku i na email
  •  zajímavá možnost je třeba to zařízení od CSOB (protože současně vyřeší i platby kartou, jestli je máte), samotné platby kartou se ale hlásit nemusí
  •  pokud si koupíte EET kasu z bazoše, tak hlavně aby Vám k ní dali hesla, pokud jejich tovární hesla typu 123456 nebo 11111 změnili a nastavili si vlastní (manuál se dá stáhnout ze stránek výrobce)

SOFTWARE
  •  pro ty co mají jednu provozovnu a trochu klidu k natukání, může stačit FREE software
  •  tuhle možnost například poskytuje KASA FIK, Premier CASH (do vyhledávače v Google Marketu - neboli Obchod Play)
DALŠÍ KROKY
  •  do zařízení se musí dostat ten malý soubor (uvnitř je nečitelný elektronický certifikát)
  •  nastavíte firmu, IC, apod a vyzkoušíte v zkušebním provozu
  •  pak teprve přepnete do ostrého zasílání EET a vyzkoušíte oznámit 1 Kč tržeb

Více detailů najdete na stránce MFČR k tomu určené www.etrzby.cz

Prodej firmy (prodej závodu) - není se čeho bát

přidáno: 20. 2. 2020 2:14, autor: Zdeněk Hosa

Možná přemýšlíte jak převést svoje podnikání na SRO, možná už jste si něco zjišťovali a děsíte se odvodů DPH z přeprodaného majetku a skladových zásob (v případě, kdy vše uskutečníte pomocí faktur).

Je tady ale jeden elegantní způsob jak se výše uvedenému vyhnout a to prodej obchodního závodu nebo prodej části obchodního závodu.

Daňově to nemusí vypadat úplně špatně. Tady jsou "plusové body" k celému procesu.

  1.  vše jednou smlouvou
  2.  žádné DPH a čekání na odpočet (ve variantě plátce plátci)
  3.  placení je vedlejší (smlouva je základ, platit za firmu můžete jak se to bude hodit)
  4.  nemusí být znalecký posudek (když ve smlouvě uvedete ceny za položky nebo když prodávající poskytne údaje ze svého účetnictví)
  5.  odpisujete od začátku (není návaznost na odpisování prodávajícího)
  6.  veřejnoprávní dluhy (FU/OSSZ/ZP) nepřechází, ale přehlašování zaměstnanců se nevyhnete
  7.  nemusíte prodat úplně všechno (stačí oddělitelná ucelená část)

S případy s kterými jsem se v 2018-2019 setkal to neproběhlo úplně ideálně. Je důležité včas zkontaktovat daňového poradce a právníka aby smlouva byla sepsána šikovně tak, že přesně zapadne do výše uvedené podvarianty z několika možných. Chci říci, byly to případy již rozehraného fotbalového zápasu a můj úkol už byl jen sepsat jízdní řád podle existující smlouvy (navíc již rozeslané na úřady).

Svěřenské fondy - jak?

přidáno: 9. 12. 2019 1:50, autor: Zdeněk Hosa   [ aktualizováno 22. 12. 2019 15:09 ]

Patrně stejně jako Vy jsem přečetl spoustu článků na webu v kterých není nic použitelného nebo specializovaných knížek v kterých autor pouze plní stránky, mapuje celou oblast doširoka a ve finále nic nesdělí. Vlastně si připravuje čtenáře na to, aby se na něj obrátil a požádal jej o konzultaci (posléze jej určil správcem).

Přesto jsem narazil na několik kvalitních zdrojů (většinou přednášky specialistů) a zde jsou moje mezizávěry:

a) ochrana majetku – právní úprava svěřenských fondů se dostala do českého právního řádu v roce 2014, tudíž není k dispozici judikatura. Právníci a daňový poradci, kteří se účastnili vytváření §§ se opírají o zahraniční judikaturu, zdravý rozum a současnou rozhodovací praxi vyšších soudních instancí (včetně ohledu na personální složení soudních senátů). Jasné je, že když budu jediný vkladatel, správce a i beneficient (tj. o všem budu stejně dál rozhodovat), tak taková konstrukce určitě, když se do toho někdo šikovně opře, neodolá. Příkladem je posouzení babišových svěřenských fondů auditory EU (stále tam prý existuje ovládající osoba, nedíval jsem se na český a slovenský registr ovládajících osob, zda tam nehledali nápovědu). Další kdo by se do toho mohl opřít jsou insolvenční správci, takže očekávám že stejně tak nebudou fungovat převody na poslední chvíli, pokud už nějaký problém existuje. Insolvenční správci nejspíše využijí institutu neúčinnost právního úkonu a odporovatelnost.

b) holdingová struktura – SF může vlastnit jiné firmy, sám nemůže být vlastněn, ale pokud jeho správcem budou lidé z vedení centrální matky holdingu, tak to vlastně bude fungovat stejně. Výhodou jsou přesuny majetku dovnitř a ven, od a ve prospěch členů rodiny. Tím jsou myšleny osoby v příbuzenském vztahu definovaném v zákoně o daních z příjmů, kdy přesuny mezi nimi nepodléhají zdanění (toto je zachováno i u přesunů dovnitř a ven ze SF). Můžete mít totiž majetek, který chcete zahrnout do struktury a přitom neplatit daň z nabytí apod.. Často ale ono nezaplacení daní není cílem, cílem může být právě u nemovitostí možnost je později vyházet ven na jednotlivé rodinné příslušníky.

c) zdanění - samotný svěřenský fond je zdaňovaný jako SRO, výhodné jsou právě přesuny majetku dovnitř a ven (od zakladatelů, a pak oprávněným) ty jsou bez daně z nabytí, pokud se jedná o příbuzné (dle definice ze ZoDP). Drobnou nevýhodou je, že během pobytu majetku v SF neběží časové osvobozovací testy (jak jsme zvyklí u FO). Na druhou stranu pokud někdo uvažuje o SF přemýšlí v delších časových horizontech a test si pak splní beneficient u sebe.

d) rizikové postavení správce – správce SF je osoba, která rozhoduje o majetku uvnitř fondu, může spoustě lidí vadit aktuálně i zpětně. Mohou to být věřitelé zkoušející zpochybnit převody do SF, mohou to být rodinní příslušníci zakladatele, kterým vadí rozhodování nebo rozdělování výnosů. Co když bude správců víc a o zásadních rozhodnutích budou hlasovat? V západní evropě to vykrystalizovalo do podoby, že nikdy není ve SF firma (majetkem) napřímo (správce SF by vlastně byl napadnutelný za každé obchodní rozhodnutí), ale do SF se dávají akcie a podíly a správce SF pouze provádí přeposílání dividend.

e) trénink nástupců – zatažení mladých do rozhodování? Co jim svěřit spíš nějakou prodejnu, menší SRO. No jo ale my chceme aby se v něčem trénovali pod vedením zkušenějších (aby měli mentora a ne se učili z vlastních chyb). Taky nevím zda je podpoří v jejich snaze, když jim otec svěří něco co "nepotřebuje" nebo co "nevydělává", jenom aby tam byl někdo z rodiny.

V tomto ohledu jsem pro i ve variantě aby byli účastni rozhodování ve sboru správců. Více sledují novinky a vyhledávají je, v tom může být jejich účast přínosem. K řešení nástupnické otázky, tak to bývá v literatuře nazváno, musím poznamenat, že nástupce nevznikne časovým odkladem, je potřeba jej vychovat a vyučit v řízení majetku.

f) zábrana neuváženým operacím – Málokdo dokáže odolat cílevědomému dlouhodobému útoku. Trénujete se v tom? Já ano, pokaždé, když odmítám nabídku někoho z teleshopingu, každý zájezd zdarma který odmítnu, každá odmítnutá schůzka s dárkem zdarma, každý potenciální milion výdělku na akciích které zrovna rostou. To jsou ale zřetelné případy, co když by s tím přišel kamarád, bývalý spolužák, nová přítelkyně, nevlastní děti. A nátlak by byl neznatelný, zato pořád.

Pokud majetek bude ve SF v kterém nebude možné aby rozhodnutí učinila jedna osoba během okamžiku, ale po důkladném rozmyslu a nebo ještě lépe, po kolektivním posouzení mezi více správci. Možná v tomto je jeho velká výhoda, funkce brzdy, eliminace dopadů, kdy je mnoho majetku soustředěno v rukou jednoho člověka a ten z minuty na minutu udělá blbost. Ano žádný mezigenerační převod rodinného podnikání, ale obyčejná pojistka proti blbosti.

Mohou být i situace kdy majitele samotného to nebaví, že je pouze on tím jednoduchým cílem pokusů o převod majetku, nátlaku a převodem do SF se mu uleví.

g) rodinný nedíl – ve středověku by drobení majetku znamenalo hladovění, nouzi, proto existovala instituce "rodinný nedíl", vše zůstávalo pohromadě ve vlastnictví nejstaršího. 
Co když jsme v situaci, kdy existuje spousta polností, které nikdo nepotřebuje, propachtovávají se. Můžete se vypořádat po metrech, dělit parcely na ještě menší. Nebo založit SF, jehož jedinou činností bude rozdělovat příjmy z pachtovného mezi příbuzné. Co když si pozemky rozdělíte, ale v budoucnu bude na jednom pozemku dálnice a na jiném nikoliv. Ten kdo dostane ty pod dálnicí...., Ale pokud pozemky budou ve SF tak v případě vyššího příjmu v budoucnu budou mít užitek z nich rovnoměrně všichni potomci původního vlastníka.

Nevím jestli sledujete dokumentární sérii "Modrá krev", ale lze tam celkem snadno vysledovat jednu stěžejní myšlenku - "Mne nic nepatří, jsem jen dočasný správce, kterému byl majetek svěřen a mám odpovědnost vůči předkům a potomkům o tento majetek pečovat co nejlépe".

h) trvání fondu - fond může být zřízen na maximálně 99 let, tzn, mělo by se už při jeho založení pamatovat na postup co s majetkem bude. Samozřejmě v budoucnu se může legislativa změnit a umožní se přelití z jednoho fondu do druhého nebo jeho neomezené trvání. V současné situaci by stálo za úvahu nepoužít svěřenský fond, ale například rodinnou fundaci.

EET - poznatek z kontroly

přidáno: 15. 12. 2017 5:08, autor: Zdeněk Hosa   [ aktualizováno 15. 12. 2017 5:22 ]

Kontrola proběhla takto:
Do provozovny přišel zákazník (kontrolní pracovník FU z jiného města) objednal služby, zaplatil zálohu v hotovosti a odešel.
Odpoledne přišel znovu, prokázal se průkazem, vše vysvětlil a vystavil potvrzení ke stornování platby.

Co nám z toho plyne:
1) do provozovny Vám může přijít úplně cizí člověk (zvláště pokud na provozovně fyzicky nejste je potřeba instruovat zaměstnance aby opravdu nikdy nezapomněli vše prohnat EET)
2) vlastní vysvětlení že jde o kontrolu proběhne až později (patrně si počkají aby dali čas systému vše řádně zaregistrovat a mohli si ověřit, že k odeslání hlášenky EET skutečně došlo)
3) vystavení Souhlasu k stornu EET hlášenky - tento pečlivý způsob dokumentace storno zápisu napovídá jakou důležitost budou věnovat každému "minusovému pohybu" či "storno pohybu". 

Takže nejlepší a bezpečnou variantou bude míti storno pohybů co nejméně (určitě netestujte EET kasu pokusy hlásit +1 mil.Kč a následně -1mil.Kč., překračujete tím i denní limit plateb v hotovosti, což je 270.000 Kč/obchodní případ) a míti každý "záporný" pohyb zdokumentovaný. V podstatě nejlépe míti je opřený o reklamační zápis se zákazníkem či něco podobného sepsaného s třetí nezávislou stranou.

Paušální částka za nájem (včetně služeb)

přidáno: 17. 10. 2017 1:49, autor: Zdeněk Hosa   [ aktualizováno 17. 10. 2017 1:50 ]

To co bylo dříve nechápané se stalo se zákonem 67/2013 Sb., o poskytování plnění souvisejících s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty skutečností.

Oproti klasickému nastavení (samostatně částka za nájem a samostatně za služby které se řeší formou záloh a doplatku), je tu také možnost smluvně sjednat paušální částku za nájem a služby anebo v druhé variantě částku za nájem a paušální částku za služby. 

Klasická bytová družstva, společenství vlastníků jednotek, správci bytového fondu, městské realitní firmy atd., pojedou klasicky dál. Ale pro menší pronajímatele to má řadu výhod - jednoduchá administrativa (mám zaplaceno nebo ne) a jednoduché ukončení (žádné odhadované propočty spotřeby ke dni ukončení). Pro nájemce je to také zajímavé, má jistotu ohledně placených částek.

Ale jako každé zjednodušení vytváří i tato úprava "pastičky". Zde je jejich seznam
  1. pronajímatel zdaňuje nejen částku nájemného, ale i paušál na služby (to nebývá výhodné, pokud použijeme paušál 30%)
  2. pokud Vám nájemce protopí v zimním období za víc než je Váš odhad, dotujete to neboli nemůžete navýšené náklady po něm vymáhat
  3. stejně tak pokud má zvýšenou spotřebu vody nebo elektřiny
  4. nájemní smlouva musí být na dobu kratší než 2 roky (jinak musíte vždy přeúčtovat teplo, teplou a studenou vodu, odpadní vody)
Je to opravdu na zváženou, jestli zdaňovat v §9 příjmy za nájem ve výši 12x 10.000 Kč a služby vyúčtovat "do nuly" nebo zdaňovat 12x 15.000.

Kontrolní hlášení - dopis odběratelům

přidáno: 27. 1. 2016 5:34, autor: Zdeněk Hosa   [ aktualizováno 27. 1. 2016 5:38 ]

Protože se množí případy kdy za dodavatele nastavují účetní řady dokladů "ajťáci", kterým je to jedno a nic o KH nevědí, posílám do firem takovýto email-dopis:

Vážený pane řediteli,

chtěl bych Vás požádat o změnu FV90004316, ale vlastně se jedná o systémovou záležitost s kterou budete mít starost u všech zákazníků.

Od 1.1.2016 je povinnost uvádět v kontrolním hlášení DPH "evidenční číslo dokladu".

Vaše číslo daňového dokladu je jiné než variabilní symbol. Tím zákazníkům přiděláváte práci při zaúčtování dokladů (uvádění evidenčního čísla dokladu v kontrolním hlášení) a velice riskujete, že každý tam napíše něco jiného a obě strany dostanou kvůli tomuto jednomu dokladu speciální výzvu od FU k vyjasnění. S těmito výzvami se bude muset někdo od Vás zabývat a odpovídat na výzvu.

V čísle dokladu se totiž ocitlo Vaše vnitřní označení číselné řady dokladů VF-FV, které je pro zákazníka naprosto zbytečné, ale podle nových pravidel jej musíme přesně opisovat (alfanumericky).

Většina účetních SW je nastavena tak, že evidenční číslo dokladu je rovno VS (přebírá se automaticky).

Kupodivu mne překvapilo, že i Telecom (dnes O2) sladil svoje faktury, tak že číslo dokladu = variabilní symbol. Nebo máme případy, že dodavatelé na faktury píší, že ať mají číslo dokladu jakékoliv, tak máme jako evidenční číslo dokladu pro kontrolní hlášení používat variabilní symbol.

Sice nám zákonodárci trochu přidali práce, ale NIKDE NENÍ ZAKÁZÁNO následující:
a) číslo dokladu může být jiné než evidenční číslo dokladu pro kontrolní hlášení  (text na FV bude: VS=id, neuvádějte naše označení)
b) číslo dokladu může být == VS (VS je podmnožinou evidenčních čísel a tak mohou být obě označení stejná)
c) na dokladu mohou být uvedena 3 čísla (Vaše číslo dokladu a VS, který je shodný s id Dokladu)
d) na tiskové sestavě faktury, kterou dostaneme my vůbec nemusí být Vaše vnitřní číselné označení dokladu (nám tam můžete uvést VS a id Dokladu, a to tak že jsou shodná)

A z těchto možností plynou i řešení. Pokud to nemůžete přenastavit sami je potřeba kontaktovat tvůrce Vašeho účetního (fakturačního) SW.

Děkuji a přeji nám všem abychom po 25.2.2016 dostávali co nejméně "zbytečných" vyjasňovacích výzev od FU.

Mgr.Ing. Zdeněk Hosa
daňový poradce č.3543
603859361
www.poradce-danovy.com


Kontrolní hlášení od 1.1.2016 (KH) - dodatek

přidáno: 26. 11. 2015 0:05, autor: Zdeněk Hosa   [ aktualizováno 23. 12. 2015 1:19 ]

Blíží se konec roku, k dispozici máme další podrobné údaje o kontrolním hlášení, takže můžeme provést další vyhodnocení.
  • PRÁCE NAVÍC (sliby chyby, že to nebude znamenat navýšení administrativy !!!)
    • dva datumy - DUZP a datum uplatnění nově, proč ? vždyť datum uplatnění je jasné - je to přece podle toho za jaké období se DPH podává, když už je v něm uplatněno. Pokud to tvůrce SW udělá chytře, bude se datum uplatnění přebírat z DUZP a jenom občas to přepíšeme.
    • evidenční číslo dokladu - úplně nové a úplně navíc, to nechápu, proč nestačil VS, tohle má být max 60 znaků čísla a písmena. Ale vždyť VS + DIČ + DUZP + částka jasně určí o který doklad jde, podle VS párujeme platby na bance, proč úplně nový údaj !!!!!!!!!!!!!!! Opět by bylo možné přebírat VS a nechat možnost přepsat, snad bude většina firem normálních a nebudou si vymýšlet nová čísla.
    • rozčleňování dokladů do skupin - proč nějaké nové třídění, vždyť bychom jim v klidu poslali členění podle jednotlivých řádků přiznání, takhle budeme muset hlídat nové členění.  Opět bude možné zadat pod stávající typy DPH (členění v účetním SW), tak snad to využijí.
    • zatržítko - bude se muset označit doklad, z kterého bude DPH uplatněna poměrně. Tady platí stejné, pokud to programátor šikovně připraví ...
Komentář k zpracování - Je jasné, že přibude znalostní práce, rizikovost (viz pokuty níže), nároky na rychlost (včas předané doklady). 

Komentář k RPDP - vkrádá se otázka jak je možné, že režim přenesení daňové povinnosti (a odesílané hlášení) fungoval bez uvádění 2 datumů a bez speciálně vymyšleného identifikačního čísla dokladu.

  • POKUTY
    • 1.000 Kč - nepodání KH včas - to se stane velice lehce, podáte KH, systém MF najde nějakou "nepropustitelnou" chybu, Vy se nepodíváte zda zpracování proběhlo v pořádku. Příklad nepropustitelné chyby: špatné čp/če v adrese firmy
    • 10.000 Kč - podání na výzvu - nepropustitelná chyba a odjedete v únoru na lyžovačku, v půlce týdne Vám do datové schránky přijde výzva z FU (nikdo nezavolal-nevaroval, protože toho mají hodně). Pak podáte v pořádku.
    • 30.000 Kč - FU se na odeslaných údajích něco nezdá, vyzvou Vás k opravě, Vy nereagujete (je potřeba poslat tvrzení, že si myslíte že je to v pořádku)
    • 50.000 Kč - KH nepodáte, FU Vás vyzve a stanoví Vám náhradní lhůtu, Vy stále nepodáte. Že se to nemůže stát? Příklad: máte mrtvou firmu, kde podáváte kvartálně nulové DPH, jenže u SRO je měsíční frekvence podávání. FU Vás vyzve upozorněním zaslaným do datové schránky firmy (kam jste zapomněli přístupové údaje)
Komentář k pokutám - Tyto pokuty jsou bez možnosti snížení či prominutí. Pro FU nejlehčí výdělek, něco v systému nemají k 25 dni k 23:59:59 a rovnou mohou generovat výzvu k zaplacení pokuty. 
Ti z Vás, kteří podnikají ve stavebnictví nebo dodávají pro automobilový průmysl jsou na vysoké smluvní sankce zvyklí. To je to co udržuje systém JIT v chodu (například 1000 EUR za 1 minutu zpoždění dodávky na linku). Ale v případě hlášení daňového poplatníka je to nové.


Celkově to také hodně závisí na kvalitní práci tvůrců Vašeho účetního-ERP systému (jak jsem uvedl v úvodu). Ti musí naprogramovat kontroly odeslaného hlášení a dotazování se na stav zpracování na MFČR. Také musí naprogramovat, že datum uplatnění se předvyplní podle DUZP a identifikační číslo podle VS atd..

Zajímavosti a varování:
  1. právnické osoby mají období KH měsíčně (i když DPH podávají kvartálně)
  2. neexistuje tolerance podání KH do 5 dní po termínu bez pokuty (to u přiznání DPH stále platí)
  3. následné KH - do 5 kalendářních dnů od zjištění (v pátek nevyzvedávejte datové schránky)
  4. jste FO, podáte přes EPO, vyplníte email, výzva SD je poslána na email a lhůta běží od odeslání
  5. uplatníte odpočet z dokladu, FU ho v systému nenajde u prodejce (máte výzvu a nepovolí uplatnění odpočtu)
Chtěl bych všechny požádat, aby už nyní vyzkoušeli vystavit fakturu s datem v 1/2016 a podívali se zda variabilní symbol ve vystavené faktuře je stejný jako identifikační číslo dokladu, pokud ne aby kontaktovali svého dodavatele SW a donutili jej pod pohrůžkou odchodu k jinému SW, aby toto přeprogramoval. Cílem je snížit administrativu nám všem a nemyslete si, odběratel bude naštvaný, protože bude naštvaná jeho sekretářka, která mu sdělí své dojmy z nárůstu práce. A NIKDO NECHCE ROZLOBIT SVÉHO ODBĚRATELE.

A Vy kteří jste v pozici odběratele vracejte dodavatelům daňové doklady, které mají jiný VS a identifikační číslo dokladu. Pokud si Vás váží jako odběratele, tak to udělají.

Z TEXTU ZÁKONA O DPH TOTIŽ PLYNE, že VS a identifikační číslo dokladu MOHOU BÝT STEJNÉ !!!!!!!!!!

PS: je to stejné jako doporučení nechodit nakupovat do obchodu kde mi dávají paragony z termotiskárny. Protože až přijde kontrola, text na dokladu nebude vidět a paragon může být vyřazen z daňových nákladů. Nebo ještě jinak text nebude vidět a oni mi neuznají reklamaci.

EET (úvaha nad elektronickou evidencí tržeb)

přidáno: 19. 6. 2015 3:06, autor: Zdeněk Hosa   [ aktualizováno 24. 6. 2015 23:52 ]

V tisku a na netu se začínají objevovat zprávy o povinné EET (elektronické evidenci tržeb). Dál k tomu uvedu několik poznámek s úvahami. Nastavení celého systému se pořád mění, takže údaje zde psané už nemusí platit. Stále totiž probíhají jednání MFČR, GFŘ, KDP, Hospodářská komora, Svaz drobných podnikatelů atd. a dolaďují se detaily. Takže co o tom víme a co to bude znamenat.
  • nájezd bude pozvolný, restaurace a ubytovny od 1.1.2016, všichni od 1.7.2016 (už se objevuje možnost další mezifáze od 1.4.2016)
  • nákup zařízení bude kompenzován slevou na dani ve výši 6.000 Kč
  • ani EET nezabrání krácení tržeb, kdy prodávající a kupující jednají ve vzájemné dohodě 
  • EET se týká všech, plátci DPH i neplátci DPH (zatím šla většina opatření MFČR do oblasti DPH, to tady neplatí). Opatření se nebude týkat nahodilých příjmů (§10) a příjmů z pronájmu (§9) a příjmů ze zaměstnání (§6)
  • nejistota - do vztahů v ekonomice vloží jistou dávku nejistoty (nikdo nebude vědět, co zákazník udělá s účtenkou, jestli si ji ověří na stránkách MFČR, jestli ji pošle na FU, jestli ji uplatní v rámci účtenkové loterie) navíc bude docházet ke kontrolním nákupům
  • odpadla povinnost zákazníka při odchodu míti u sebe účtenku, ale nevypadla povinnost ji zákazníkovi vystavit
  • může za to zaměstnanec - co když zaměstnanec obírá zaměstnavatele a bere si peníze v restauraci od hostů bez dokladu? Pokud budu mít doklad o nákupu zařízení na EET a podepsané proškolení obsluhy a v Pracovním řádu stanovenou povinnost provádět hotovostní úhrady přes terminálek FU, měl bych být podle mého názoru schopen situaci vůči FU ustát.
  • zákazníkům bude divné, když je to povinnost pro všechny, tak proč jejich dodavatel nemá ani ten přístroj a na účtence není vytištěný kód
  • bude chtít takový člověk příště nakoupit zboží službu u podnikatele, když bude najisto vědět, že nepřiznává tržby? (nemá přístroj, na účtence není kód)
  • veřejná deklarace - jedním z aspektů EET je právě to, že dnes zákazník neví jestli peníze od něj prodávající přiznává či ne, pokud prodávající nevydá účtenku s kódem a v provozovně není označení, tak bude mít jistotu, že tržba se nepřiznává a otázka zní, přijde zase nakoupit ? Když on jako zaměstnanec pravidelně zdaňuje všechno?
  • přibude práce při kontrole - FU při kontrole bude mít k dispozici souhrnné číslo za rok a bude chtít aby si pracovníci při kontrole účetnictví sečetli příjemky za hotové, směnky, šeky, poukázky, platby kartou a dostali se v součtu na stejné číslo, rozdíl pak v klidu dodaní.
  • napoprvé a hned správně - údaje o příjmech za hotové půjdou přímo na server MFČR, kde bude provedeno jejich automatizované vyhodnocení a archivace, pokud bude výpadek připojení k internetu bude nutné údaje do max.3 dní zadat do PC. Doufám, že MFČR umožní v DIS podnikateli nahlédnout do jím deklarovaných tržeb a vytisknout měsíční souhrn (tím by nám všem ušetřili práci při sepisování měsíčních tržeb za hotové). Tato "sjetina oficiálních údajů" by se vytiskla a zaúčtovala.
  • co do nákladů ? - otázka zní budu muset míti v nákladech placených hotově tyto stvrzenky? Nikde o tom nic není, ale co asi udělá pracovním FU při kontrole, když v hotovostních výdajích budou stvrzenky od dodavatele bez kódu (nebude jim vůbec věřit a patrně je vyřadí z daňových nákladů). 
  • sekundární dopady - podnikatelé, kteří zdaňují veškeré své hotovostní tržby a jsou víc a víc kontrolováni FU, nebudou chtít nakupovat u nikoho bez dokladu, sami potřebují co nejvíc dokladů za úplně všechny své nákupy
  • podnikatelé se na EET těší ? - zní to divně, ale je to tak, oni potřebují uhlídat zaměstnance (díky za každý další kontrolní mechanismus, který nařídí někdo jiný než oni). Takhle jim bude zaměstnance hlídat každý zákazník a navíc FÚ. Zvětšiny už něco podobného stejně zavedeného mají, takže dojde jen k drobné změně v SW a jede se dál. Také potřebují srovnat tržní podmínky aby je neznevýhodňovali podnikatelé, kteří tržbu nepřiznávají a tudíž mají na to koupit si víc strojů nebo lepší vybavení. Nejedná se jen o řetězce, ale v podstatě i o malého podnikatele aspoň s dvěmi provozovnami. Už i u takového nabývá více na významu uhlídat provoz než krátit tržby.
  • CEDULE EET aneb napište mi - myslím, že nebude úplně zřídkavá situace, kdy podnikatel vyvěsí ve své provozovně nápis "Pokud Vám obsluha nevydá stvrzenku s kódem FU zavolejte přímo majiteli firmy na tel.č.: xxx xxx xxx"
  • stanovení daně podle pomůcek - řekl bych, že lze čekat větší využívání tohoto institutu, protože jednak na každého podnikatele budou mít v záznamech součet jeho hotovostních tržeb a navíc budou mít čím dál víc srovnatelných údajů z jiných kontrol (dosavadní záznamy z kontrol mohou být zkreslené).

Kontrolní výkaz DPH 2016 (varování před stávajícím návrhem)

přidáno: 10. 12. 2014 13:26, autor: Zdeněk Hosa   [ aktualizováno 16. 12. 2014 14:31 ]

Jde o významné navýšení administrativy pro podnikatele z důvodu, že FÚ nestíhají kontrolovat a když už kontrolují, tak nic nenacházejí. To všechno chce MF vyřešit naráz zavedením kontrolního výkazu a na jeho základě výpočty běžícími uvnitř "matrixu" (neboli na získaných datech z kontrolního hlášení na serverech ministerstva).

Ono automatizovaně identifikovat použití fiktivních faktur v účetnictví firem a tím srovnat tržní podmínky pro poctivé podnikatele je jistě chválihodným záměrem, nicméně jaké to má logické souvislosti?
a) zůstává nepostihnuté použití fiktivních nákladových faktur od neplátců a v případě nákupu služeb mimo EU
b) když FU nestíhají kontrolovat dnes, jak budou stíhat nové kontroly na obyčejné nesrovnalosti, kdy jim počítač vyhodí neladící údaje mezi 2mi firmami a někdo musí přijít a zjistit co je co.
c) RPDP (režim přenesení daňové povinnosti) je tu jen chvíli, FÚ se pořádně ještě nenaučil využít získaná data a už by se měl rušit a nahradit rozsáhlejší evidencí)
d) v kontrolním výkazu bude nutné uvádět ke každé transakci nové údaje (vůbec nikomu by zavedení odesílání záznamní povinnosti nevadilo, pokud by se odesílaly údaje, které už v účetním programu jsou, a podnikatelé mají povinnost je poskytnout při kontrole)

Přesně tak, to nejdůležitější jsou právě ty navíc uváděné údaje. Z toho co je zatím o kontrolním výkaze známo by to byly tyto:
1) datum uskutečnění zdanitelného plnění a datum uplatnění odpočtu (u každé faktury, dokladu o jeden datumový údaj navíc)
2) rozsah plnění (počet kusů, kila?)
Jenže to znamená, že by se musel každý řádek faktury přepisovat do účetního programu. Místo dvou řádků, jich bude třeba 30 (podle počtu položek faktury a kdo tuhle práci zaplatí?).

V důvodové zprávě k novele je uvedeno, že kontrolní hlášení bude obsahovat údaje potřebné pro správu daní. Rozsah údajů bude stanoven formulářem Kontrolního hlášení. Jediný kdo nyní asi ví co by tam mohlo být je návrhář vizuální podoby Kontrolního hlášení. 

Ministr Babiš ve svých vystoupeních tvrdí, že o rozsahu poskytovaných dat jsou ochotni jednat. Při vzpomínce na zákonodárné a výkladové kotrmelce ministerstva financí, mne jeho prohlášení vůbec neuklidňuje.

Osobně si myslím, že tak podrobné informace (viz bod 2) tam nebudou, z jednoduchého důvodu, protože by došlo k "lidovému povstání". Prostě to není možné aby na MFČR a GFŘ byli tak mimo realitu. 


Kontrolní výkaz by měl i část administrativy odbourat (opět komentář):
a) zruší se záznamní povinnost k DPH (aby ne je nahrazena mnohem podrobnější a elektronicky zasílanou "záznamní povinností" na FU)
b) zruší se režim přenesení daňové povinnosti (ale například ve stavebnictví RPDP firmám pomáhá, finanční dopady odběratelů neplatičů na poctivé stavebníky byly zavedením RPDP ulehčeny - nedostal jsem zaplaceno nemusím odvádět DPH z vystavených nezaplacených faktur)

Mini one stop shop (MOSS)

přidáno: 10. 12. 2014 10:43, autor: Zdeněk Hosa   [ aktualizováno 10. 12. 2014 10:43 ]

Poskytovatelé elektronických služeb občanům jiných členských států mohou od 1.1.2015 využít zjednodušený postup (lze se k němu registrovat už nyní). 

Přínosy, které MOSS přináší si představíme nejlépe na příkladu: programátor-grafik vytvoří osobní-zájmové webové stránky pro osobu z SRN. V současnosti by se měl zaregistrovat k DPH v Německu a odvádět tam příslušné DPH. Pokud takových zákazníků má víc, měl by se zaregistrovat k DPH v každém jednotlivém EU státě. V návaznosti na to si hlídat aktuálnost svých registračních údajů v každém EU státě a podle pravidel každé země tam nejen hlášení podávat, ale i částku DPH platit. Popřípadě řešit problémy a nejasnosti s příslušnými finančními orgány.

10.12.2014 se však zaregistruje k režimu MOSS a od 1.1.2015 bude celou evropu řešit skrze hlášení odeslané na český FÚ. A na český FU také pošle jednu jedinou částku za celou Evropu.

Nejedná se jen o programátory, ale také například:
Příloha I nařízení Rady (EU) č. 282/2011
1) Hostitelství internetových stránek (web-site hosting a web-page hosting), dálková údržba programů
a zařízení:
a) web-site hosting a web-page hosting;
b) automatizovaná online dálková údržba programů;
c) správa vzdálených systémů;
d) online uchovávání dat, kdy jsou konkrétní data ukládána a vyhledávána elektronicky;
e) online poskytování prostoru na disku na žádost.
2) Dodání programového vybavení a jeho aktualizace:
a) přístup k programovému vybavení nebo jeho stahování včetně zprostředkovacích/účetních
programů a antivirového programového vybavení včetně aktualizací;
b) programové vybavení blokující bannerové reklamy, též známé pod označením „bannerblockers“;
c) ovladače ke stažení, jako je programové vybavení, které umožňuje počítačům pracovat s periferním
zařízením, například tiskárnami;
d) online automatizovaná instalace filtrů na internetových stránkách;
e) online automatizovaná instalace bezpečnostních bran (firewalls).
3) Dodání obrázků, textů a informací a zpřístupňování databází:
a) přístup k variantám pracovní plochy nebo jejich stahování;
b) přístup k fotografiím nebo obrázkům či spořičům obrazovky a jejich stahování;
c) digitalizovaný obsah knih a jiných elektronických publikací;
d) odebírání online novin a časopisů;
e) statistické údaje ohledně přihlašování a odhlašování a návštěvnosti internetových stránek;
f) online aktuality, dopravní informace a zprávy o počasí;
g) online informace generované automaticky programovým vybavením z konkrétních údajů
zadávaných příjemcem, jako jsou právní či finanční údaje, zejména takové údaje, jakými jsou
průběžně aktualizované údaje týkající se akciových trhů;
h) poskytování prostoru pro reklamu včetně bannerových reklam na internetových stránkách;
i) používání vyhledávačů a internetových adresářů.
4) Dodání hudby, filmů a her, včetně hazardních her a loterií, a dodání politických, kulturních,
uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních pořadů a událostí:
a) přístup k hudbě nebo její stahování do počítačů nebo mobilních telefonů;
b) přístup ke znělkám, úryvkům, vyzváněcím melodiím a jiným zvukům nebo jejich stahování;
c) přístup k filmům nebo jejich stahování;
d) stahování her do počítačů nebo mobilních telefonů;
e) přístup k automatizovaným online hrám, které jsou závislé na internetu nebo jiných podobných
elektronických sítích, kdy jsou hráči od sebe vzdáleni.
5) Poskytnutí služby výuky na dálku:
a) automatizovaná výuka na dálku, která je pro svůj provoz závislá na internetu nebo podobné
elektronické síti a jejíž poskytování vyžaduje omezený lidský zásah nebo nevyžaduje žádný lidský
zásah včetně virtuálních tříd, s výjimkou případů, kdy je internet nebo podobná elektronická síť
používána jako nástroj pouze pro komunikaci mezi učitelem a studentem;
b) pracovní sešity vyplněné žáky online a ohodnocené automaticky bez lidského zásahu.
Elektronicky poskytované služby nezahrnují zejména:
a) služby rozhlasového a televizního vysílání;
b) telekomunikační služby;
c) zboží, je-li objednávka a její zpracování provedeno elektronicky;
d) disky CD-ROM, diskety a podobné hmotné nosiče;
e) tiskoviny, jako jsou knihy, informační zpravodaje, noviny nebo časopisy;
f) CD a audiokazety;
g) videokazety a DVD;
h) hry na discích CD-ROM;
i) služby odborníků, jako jsou právníci a finanční poradci, kteří radí svým klientům elektronickou
poštou;
j) vzdělávací služby, je-li obsah kurzů dodáván učitelem přes Internet nebo elektronickou síť, tj. přes
dálkové spojení;
k) offline služby spočívající ve fyzické opravě počítačového vybavení;
l) offline služby uchovávání dat;
m) reklamní služby, zejména v novinách, na plakátech nebo v televizi;
n) služby telefonní podpory;
o) vzdělávací služby zahrnující výhradně korespondenční kurzy, jako jsou poštovní kurzy;
p) klasické aukční služby závisející na přímém lidském zásahu bez ohledu na to, jakým způsobem jsou
podávány nabídky;
q) telefonní služby s video složkou, rovněž známé jako videofonní služby;
r) přístup na internet a world wide web;
s) telefonní služby poskytované přes Internet;18
t) vstupenky na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce
rezervované online;
u) ubytování, pronájem vozidel, restaurační služby, přeprava cestujících nebo podobné služby
rezervované online.
Telekomunikační služby
(dle čl. 6a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1042/2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č.
282/2011)
Telekomunikační služby ve smyslu čl. 24 odst. 2 směrnice 2006/112/ES zahrnují zejména:
a) pevné a mobilní telefonní služby pro obousměrný přenos hlasu, dat a videa, včetně telefonních
služeb s obrazovým prvkem (videofonní služby);
b) telefonní služby poskytované přes internet, včetně hlasových služeb přes internet (Voice over
Internet Protocol – VoIP);
c) hlasovou schránku, čekající hovor, přesměrování hovoru, identifikaci volajícího, třícestnou
konferenci a jiné služby řízení hovorů;
d) pagingové služby;
e) audiotextové služby;
f) fax, telegraf a dálnopis;
g) přístup na internet, včetně world wide webu;
h) připojování soukromých sítí poskytující telekomunikační spojení pro výhradní použití daným
zákazníkem.
Telekomunikační služby ve smyslu čl. 24 odst. 2 směrnice 2006/112/ES nezahrnují:
a) elektronicky poskytované služby;
b) služby rozhlasového a televizního vysílání.
Služby rozhlasového a televizního vysílání
(dle čl. 6b prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1042/2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č.
282/2011)
Služby rozhlasového a televizního vysílání zahrnují zejména:
a) rozhlasové nebo televizní pořady vysílané nebo přenášené rozhlasovou nebo televizní sítí;
b) rozhlasové nebo televizní pořady šířené prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě
(IP streaming), pokud jsou přenášeny simultánně s jejich vysíláním nebo přenosem rozhlasovou nebo
televizní sítí.
Služby rozhlasového a televizního vysílání nezahrnují:
a) telekomunikační služby;
b) elektronicky poskytované služby;
c) poskytování informací o konkrétních pořadech na požádání;
d) převod práv rozhlasového a televizního vysílání nebo přenosových práv;
e) nájem technického vybavení nebo zařízení k příjmu vysílání;19
f) rozhlasové nebo televizní pořady šířené prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě
(IP streaming), pokud nejsou přenášeny simultánně s jejich vysíláním nebo přenosem rozhlasovou
nebo televizní sítí.“

1-10 of 36